5
A můžeme si za to sami přístupem k zemědělství. Desítky let totiž používáme ve velkém minerální hnojiva, jejichž přebytky jsou splachovány právě do rybníků, přehrad a jezer, kde podporují růst řas a sinic. A tím naše devastace vodních ploch nekončí. Někde dokonce sypeme přemíru živin přímo do rybníků, kvůli produkci ryb. To všechno dohromady s teplým počasím pak vede k tomu, že už dnes většinu rybníků a nádrží ani nelze ke koupání využívat, říká Jaroslav Vrba z Biologického centra AVČR v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál.
Součástí řešení podle prof. Vrby nejsou jen opatření realizovaná drobnými uživateli, jako je například dotační program dešťovka. Začít musíme u zemědělství a přístupu k hospodaření. Co se týká zemědělců, tam je nutné omezit množství umělých hnojiv, snažit se zaorávat organické zbytky, méně půdu utužovat, střídat plodiny a pěstovat je tak, aby co nejvíce bránily erozi (odnosu půdy vodou, větrem).
