Česká legislativa je v oblasti kvality pitné vody natolik přísná, že Češi pijí jednu z nejkvalitnějších vod v rámci celé EU. Nejenže musí vodohospodáři dodržovat poměrně přísné limity, dané příslušnými vyhláškami, musí také průběžně kvalitu vody monitorovat a výsledky ukládat do databáze, kontrolované orgány hygienického dohledu. Ve Studiu iVodárenství.cz to řekl odborný asistent SOVAK ČR Filip Wanner.
V poslední době hledají vodohospodáři také cesty, jak reagovat na stále kvalitnější laboratorní metody rozboru vody. Ukazuje se, že ve vodě jsou ve velmi nepatrných koncentracích látky – takzvané polutanty zvláštní povahy, které dnešní metody umí zachytit. „Jde zejména o přípravky k ochraně rostlin, tedy pesticidy,“ upozornil Wanner. Podle něj jsou na základě principu předběžné opatrnosti legislativní limity (tedy jednoduše řečeno povolená množství) pro tyto látky nastavené velice nízko.
Vodohospodářům se přesto daří tyto velmi přísné limity plnit. „Je to ale podmíněno investicemi. Vlastníci a provozovatelé vodárenské infrastruktury musí reagovat doplněním úpraven o takzvané třetí stupně čištění, nejčastěji se jedná o filtraci přes aktivní uhlí a ozonizaci,“ přidal konkrétní příklady Filip Wanner. Do dnešní doby takto vodohospodáři vydali už přes čtyři sta milionů korun, další investice za zhruba půldruhé miliardy jsou připraveny.
Jak je to s diskutovanými mikroplasty? Podívejte se na podrobnosti v našem videu.
