Ceny vodného a stočného v roce 2025 vzrostly, stejně jako většina běžných životních nákladů. Průměrná cena za metr krychlový vody dnes činí zhruba 134 korun včetně DPH. Domácnosti to pocítí v peněženkách – hlavně tam, kde mají vyšší spotřebu nebo žijí v regionech s náročnější infrastrukturou. Jenže pokud se na to podíváme v celkovém kontextu rodinných výdajů, ukáže se, že voda i přes meziroční zdražení zůstává jednou z levnějších položek spotřebního koše.
Jen 2 % z celkových výdajů
V průměrné české domácnosti připadá na vodné a stočné zhruba 1,5 až 2 % všech měsíčních výdajů. Přestože tato čísla mohou na první pohled působit technicky, jejich význam je zřejmý – voda je stále dostupná základní služba. V porovnání s jinými výdaji, které na domácnost doléhají, je její finanční podíl relativně malý.
Největší část spotřebního koše zaujímá bydlení – nájemné, elektřina, plyn, teplo, poplatky za služby. Tyto položky dohromady tvoří až 30 % všech měsíčních nákladů. Potraviny a nealkoholické nápoje následují se zhruba 20–25 %, doprava často zabírá 10 %, kultura, rekreace a služby další jednotky procent. Vodné a stočné se v tomto poměru jeví jako zanedbatelná položka.
Za vodu zaplatí průměrná čtyřčlenná rodina 1 600 až 2 000 korun měsíčně, zatímco za potraviny i více než 10 000 korun. Telefonní služby a data vyjdou měsíčně na 1 200 korun, za auto a paliva i 4 000. Za vodu tedy domácnost často zaplatí méně než za mobilní tarify nebo streamovací služby.
Cena vody roste, ale pomaleji než jiné položky
Zatímco ceny potravin či energií v posledních letech dramaticky vzrostly, vodné a stočné se zvyšuje mnohem pomaleji. Obvykle o 5–10 % ročně, a to především kvůli inflaci, nákladům na opravy a rekonstrukce sítí, vyšším platům i ekologickým požadavkům. Vodárny musí investovat do infrastruktury, modernizovat čistírny a zajistit vysokou kvalitu služeb.
Tento vývoj se týká všech typů provozovatelů – ať už vodu spravuje městská firma, svazek obcí nebo soukromý subjekt, výši cen vždy ovlivňuje regulace státu. Ministerstvo financí stanovuje pravidla, která určují, co vše může být do ceny zahrnuto. Proto nejsou ceny vodného a stočného záležitostí trhu, ale veřejné služby.
Například v Praze, kde je cena nejvyšší – 151 korun za kubík, tvoří vodné a stočné stále jen 2,2 % domácího rozpočtu. V Ostravě, kde je voda levnější (cca 111 korun), je tento podíl pod 1,5 %.
Navzdory těmto číslům se stále objevují názory, že „voda je příliš drahá“. Takové tvrzení ale nezohledňuje skutečný poměr výdajů. Když se sečtou všechny výhody – nepřetržitý přísun pitné vody, moderní čističky, ekologická zátěž přenesená na provozovatele a vysoká kvalita služby – cena vody zůstává nejen přijatelná, ale i smysluplná.
Voda není luxus. Je to základní veřejná služba. A i v roce 2025 si ji české domácnosti mohou bez problému dovolit.
