Jihlavská centrální čistírna odpadních vod, známá mezi odborníky jako „Kováčovka“, zpracuje denně až 15 tisíc kubíků odpadních vod. To odpovídá zhruba spotřebě 75 tisíc ekvivalentních obyvatel – tedy nejen samotných Jihlavanů, ale i lidí, kteří do města dojíždějí za prací. Čistírna hraje klíčovou roli v ochraně životního prostředí, a její význam v čase jen roste.
Základní princip zůstává už desítky let stejný – mechanicko-biologické čištění. V první fázi se odstraní pevné nečistoty, jako písek, štěrk nebo to, co lidé do kanalizace nemají vůbec házet – vlhčené ubrousky, hygienické potřeby nebo zbytky jídel. Pak přichází na řadu mikroorganismy, které vodu čistí od rozpuštěných látek tak, aby mohla bezpečně odtéct do řeky Jihlavy.
„Používáme aktivovaný kal, což je živá směs mikroorganismů, která si poradí s tím, co už fyzikálně z vody neoddělíme. Musíme ale stále zlepšovat – do vody se totiž dostávají nové polutanty, jako zbytky léčiv nebo mikroplasty,“ vysvětluje technolog Tomáš Brabenec.
Starý kal, nové výzvy
Jedním z hlavních témat připravované modernizace je tzv. kalové hospodářství – tedy to, co zůstává po vyčištění vody. V kaly se hromadí nečistoty, těžké kovy nebo patogeny, které je nutné zlikvidovat nebo dále zpracovat.
„Naše kalové hospodářství je z roku 1968. Tehdy byla Jihlava menší, složení vody jiné a technologie odpovídající době. Dnes už kapacitně nestačí. Chceme kal stabilizovat a hygienizovat tak, abychom ho mohli bezpečně využít třeba v zemědělství,“ říká Brabenec.
Revoluce v míchání: vzduchem místo míchadel
Jednou z inovací, které Jihlava aktuálně zvažuje, je zavedení nové technologie míchání nádrží pomocí vzduchu. Místo klasických míchadel, která jsou poruchová a energeticky náročná, by nádrže míchaly vzduchové bubliny.
„Je to jednoduché – do nádrže se ponoří trubka, ta vytvoří bublinu, která při výstupu míchá celý objem. Oproti běžným míchadlům je to méně energeticky náročné, bez pohyblivých částí a výrazně levnější na údržbu. Nyní provádíme modelování, zda je naše čistírna pro tuto technologii vhodná,“ popisuje technolog.
Úspora energie je pro jihlavskou čistírnu zásadní nejen ekonomicky, ale i z hlediska směrnic EU – do roku 2045 by měly být čističky energeticky neutrální.
I malé čistírny hrají důležitou roli
Zatímco centrální čistírna je páteří systému, město se zaměřuje i na okrajové části. „Máme čtyři malé čistírny, které slouží tam, kde by bylo napojení na hlavní kanalizaci technicky nebo ekonomicky složité. Například miničistírna v Kosově běží teprve rok, ale ukazuje se jako velmi efektivní,“ doplňuje náměstek primátora.
Investice, které dávají smysl
Do postupných modernizací čistírny investuje Jihlava ročně kolem 10 milionů korun. Velká rekonstrukce bude mířit nejen na energetickou úsporu, ale i na splnění nových požadavků evropské legislativy. Důležitá je ale i celková filozofie města.
„Ekologie a ekonomika se nám tady prolínají. Hledáme řešení, která dávají smysl pro město, obyvatele i přírodu,“ shrnuje náměstek. A možná právě proto je jihlavská čistírna nejen technickou stavbou, ale i symbolem promyšleného přístupu k vodě jako nejcennější surovině.
