Pražská vodohospodářská infrastruktura pokračuje v cestě k energetické soběstačnosti. Na vodojemu Laurová v páté městské části byla uvedena do provozu nová fotovoltaická elektrárna. Jde o devátou lokalitu v Praze, která k provozu využívá energii ze slunečních paprsků. Celkem 212 panelů o výkonu 97,52 kWp pokryje zhruba pětinu energetické potřeby tohoto vodohospodářského objektu.
V cílovém roce 2030 plánujeme instalaci FVE na 70 objektech vodohospodářské infrastruktury s celkovým výkonem téměř 19 MWp.
Michal hroza, náměstek primátora prahy pro infrastrukturu
Investici ve výši 7,7 milionu korun realizovala Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Nový zdroj elektřiny dokáže ročně vyprodukovat téměř 95 MWh. Projekt je součástí širší strategie hlavního města zaměřené na ekologizaci provozu a snižování uhlíkové stopy. „Vybudování elektrárny na vodojemu Laurová je součástí širší koncepce, abychom v roce 2030 měli na desítkách pražských vodohospodářských staveb fotovoltaické systémy,“ uvedl náměstek primátora Michal Hroza.
Efektivní využití přebytků a řízení systému
Klíčovým prvkem celého projektu je efektivní nakládání s vyrobenou energií. Pokud elektrárna vyrobí více elektřiny, než daný objekt spotřebuje, přebytky se díky sdílení v síti neztratí. V případě Laurové směřují tyto přetoky do čistírny odpadních vod ve Kbelích. U budoucích velkých instalací se počítá s tím, že hlavní část nespotřebované energie pokryje potřeby Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Bubenči.
Provoz elektrárny je integrován do monitorovacího systému vodohospodářů, což umožňuje online sledování výkonových parametrů v reálném čase. Podle Miroslava Vavrouška z operativního oddělení PVK je systém schopen identifikovat výkonnostní parametry jednotlivých oblastí a reagovat na aktuální povětrnostní podmínky i spotřebu areálu.
Miliardová investice do roku 2030
Projekt na Laurové je pouze necelým procentem z celkového plánovaného objemu investic do obnovitelných zdrojů. Celková koncepce PVS zahrnuje identifikaci téměř stovky vhodných objektů. Výstavba bude probíhat v několika etapách s ročními investicemi v řádu 150 až 300 milionů korun.
Kromě fotovoltaiky se Praha v rámci vodohospodářství zaměřuje i na další technologie, jako jsou kogenerační jednotky či výroba biometanu. Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude zhruba 30 procent spotřeby elektrické energie v odvětví pokryto z vlastních obnovitelných zdrojů, což zvýší bezpečnost kritické infrastruktury i stabilitu nákladů na provoz vodovodů a kanalizací.
