Praha patří mezi evropská města s velmi kvalitní vodohospodářskou sítí. Přesto existují místa, která zatím nejsou napojena ani na vodovod, ani na kanalizaci – ačkoli se na první pohled mohou nacházet jen kousek od ostatních domů. Jde asi o 1,2 % obyvatel. Důvody jsou různé: vzdálenost od sítí, majetkoprávní komplikace, ale také velmi vysoké náklady, které by se nevrátily ani v dlouhodobém horizontu.
Pražská vodohospodářská společnost proto vytvořila nástroj, který pomáhá situaci řešit spravedlivě a systematicky. Je jím interaktivní mapa s jednotnou metodikou, která dokáže vyhodnotit každou lokalitu v Praze podle toho, zda je možné – a ekonomicky smysluplné – ji napojit na vodovod, kanalizaci nebo na obojí. Každý bod na mapě přitom ukazuje reálné údaje: kolik obyvatel v místě žije, jaké je využití podle územního plánu, jaké jsou náklady na jednoho obyvatele, kudy by vedly trasy sítí a zda kapacita stávající infrastruktury napojení vůbec umožní.
Důležitým principem je transparentnost. Všechny oblasti jsou hodnoceny podle stejné metodiky, takže žádná lokalita není upřednostněna jen proto, že je atraktivní nebo politicky zajímavá. Právě rovnost v posuzování je jedna z věcí, které si město od systému slibuje.
Každá lokalita je posuzována spravedlivě – podle stejné metodiky, bez výjimek.
PRAŽSKÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ SPOLEČNOST
Velkou roli hraje i ekonomické hledisko. Praha si stanovila limit 200 tisíc korun na jednoho ekvivalentního obyvatele u kanalizace a 160 tisíc korun u vodovodu. Pokud je investice vyšší, je možné hledat alternativní řešení – nebo výstavbu odložit. Systém tak pomáhá nejen s plánováním, ale i s investičními prioritami.
Součástí nástroje je i tzv. semafor – jednoduché barevné rozlišení, které ukazuje, zda je lokalita proveditelná (zelená), proveditelná s omezeními (žlutá) nebo neproveditelná (červená). Na základě toho může hlavní město přesně zacílit, kde má smysl stavět jako první. A nejen to: díky průběžným aktualizacím se některé oblasti mohou postupně posouvat mezi prioritní podle toho, jak se rozvíjí okolní infrastruktura nebo mění územní plán.
Systém navíc není uzavřený. Po jeho představení městským částem a veřejnosti budou moci občané prostřednictvím QR kódů doplňovat podněty, pokud jejich lokalita v databázi zatím není nebo neodpovídá skutečnosti. V dlouhodobém horizontu tak vzniká živý, aktualizovaný dokument, který městu pomůže plánovat investice s maximální efektivitou – a s ohledem na potřeby obyvatel.
Důležitý je i evropský rozměr. Česká republika má závazek vůči Evropské unii, že do roku 2027 zajistí alespoň 98 % obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci. Praha je tomuto cíli velmi blízko. Nový systém dává jasný plán, jak se k němu dostat.
