Praha dokončila významnou vodohospodářskou stavbu, která na první pohled možná nevypadá nijak impozantně, ale její role je naprosto klíčová. Definitivní uzávěr plavebního kanálu Troja představuje moderní technologii, díky níž bude město lépe chráněno při povodních, a zároveň umožní bezpečnější provoz i údržbu plavebních komor a přilehlého úseku Vltavy.
Tento nenápadný, ale důmyslný protipovodňový systém vznikl v místě, kudy voda z Prahy odtéká směrem k severu. Právě tady, mezi Podbabou a Trojou, proudí při záplavách obrovské množství vody – při katastrofální povodni v roce 2002 to bylo více než pět tisíc tři sta metrů krychlových za sekundu, v roce 2013 zhruba tři tisíce sto padesát. Právě proto je tento úsek považován za jednu z nejcitlivějších částí pražského povodňového systému.
Ředitel Pražské vodohospodářské společnosti Pavel Válek vysvětluje, že výstavba nové linky Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově změnila způsob, jakým voda Prahou při povodních protéká. Dříve část průtoku mířila právě přes ostrov, dnes však většina povodňové vlny proudí plavebním kanálem Troja–Podbaba. Aby byl tento systém bezpečný, bylo nutné přidat nový protipovodňový uzávěr, který umožní kontrolovat situaci a chránit jak technologii čistírny, tak samotné město.
Funguje to překvapivě jednoduše, i když jde o technicky velmi sofistikované řešení. Uzávěr je v běžném stavu skrytý pod hladinou, zasunutý do země, a voda kanálem volně proudí. Jakmile však voda začne stoupat a hrozí povodňové průtoky, uzávěr se automaticky spustí tak, aby nebránil proudění a umožnil bezpečný odtok velkého množství vody z Prahy. Až po opadnutí povodňové vlny se konstrukce zvedne, čímž se plavební kanál uzavře a vodohospodáři mohou vstoupit do komor, vyčistit naplaveniny, zkontrolovat vrata nebo provést revize strojního zařízení.
„Dřív jsme při těchto pracích museli často vypustit celou Trojskou zdrž. Bylo to složité a mělo to dopady na životní prostředí,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. „Díky novému uzávěru se už údržba omezí jen na krátký úsek plavebního kanálu, aniž by bylo nutné manipulovat s celým vodním dílem.“
Nová technologie má kromě bezpečnostního i ekologický přínos. Tím, že se nebude vypouštět větší část toku, nebudou vodní živočichové vystaveni stresu a dojde k menšímu narušení ekosystému Vltavy. Vodohospodáři už také nebudou muset zajišťovat přenos ryb či jiných organismů při údržbě, což výrazně usnadní a zrychlí celý proces.
Trojská uzávěr tak představuje nejen další článek v pražském protipovodňovém systému, ale i moderní přístup k hospodaření s vodou, který kombinuje technickou preciznost, zkušenosti z minulých povodní a ohled na přírodu. Vznikla jako reakce na ničivé záplavy z roku 2002 a 2013, kdy se ukázalo, že i vyspělá metropole potřebuje stále modernější ochranu proti rozmarům počasí.
Dnes je Praha na takové situace připravenější než kdy dřív. Uzávěr Troja je součástí komplexního systému, který zahrnuje i ochranu Císařského ostrova a nové technologie na Ústřední čistírně odpadních vod. Výsledek? Bezpečnější město, lepší kontrola nad průtoky, menší zásah do přírody a rychlejší reakce při mimořádných situacích.
„Je to moderní pojistka města,“ shrnuje Michal Hroza, radní HLMP pro vodohospodářskou infrastrukturu. „Zařízení, které pracuje tiše pod hladinou, ale v rozhodujících chvílích může Praze výrazně pomoci.“
Pražská Troja tak dostala nový technický symbol – ocelový štít ukrytý pod hladinou Vltavy, který chrání město i jeho budoucnost. Je to důkaz, že i velké stavby mohou být neviditelné, a přesto hrát zásadní roli v ochraně života, majetku i přírody.
