Nové Heřminovy patří už roky k nejdiskutovanějším vodohospodářským projektům v Česku. Po povodních v roce 2024 ale získaly zcela nový rozměr. Odborníci poprvé podrobně spočítali, jak by tato plánovaná přehrada dokázala tlumit extrémní vodu, která tehdy zasáhla horní tok Opavy. A závěry jsou překvapivě jednoznačné.
Studii vedl docent Pavel Fošumpaur, který pro Televizi iVodárenství potvrdil: kdyby přehrada existovala, ochránila by prakticky celé území mezi plánovanou hrází a městem Krnov. Povodňová vlna, která se v roce 2024 dostala až na úroveň tisícileté povodně, by v této části toku nezpůsobila téměř žádné škody. A také v oblasti mezi Krnovem a Opavou by škody dramaticky klesly.
Důvod je v samotném charakteru povodně. Extrémní srážky totiž dopadly do mimořádně suchého povodí, takže objem vody byl překvapivě malý, i když kulminace byla extrémně vysoká. A právě to je situace, ve které nádrž funguje nejefektivněji.
Nové Heřminovy ale nejsou jen protipovodňové řešení. Jde o víceúčelové vodní dílo — systém, který má dlouhodobě měnit vodní poměry v regionu. Nádrž by zajišťovala stabilní zůstatkové průtoky v obdobích sucha, což je klíčové pro ekologické fungování toku i pro obce podél řeky. Součástí projektu je také možnost výroby obnovitelné energie a nenápadný, ale významný rekreační potenciál.
Technicky jde o betonovou tížnou hráz s bezpečnostním přelivem a čtyřmi spodními výpustmi. Projekt má za sebou dlouhou historii příprav, ale v září byla podána žádost o stavební povolení. A právě tento krok může znamenat zásadní posun. Podle odborníků by očekávaná účinnost přehrady během extrémních událostí mohla být jedním z nejpádnějších argumentů pro její dokončení.
Studie tak přinesla důležitý pohled: že přehrada není jen „pojistkou proti velké vodě“. Je to dlouhodobý vodohospodářský nástroj, který může region chránit před povodněmi, pomáhat proti suchu a stabilizovat tok, který v posledních desetiletích stále častěji kolísá mezi extrémy.
