V nádrži Švihov právě vrcholí tření největšího hejna bolenů dravých v republice

Zajímavý přírodní jev je možné pozorovat v těchto dnech na vodárenské nádrži Švihov na řece Želivce nedaleko Prahy. U hlavního přítoku do nádrže se shromažďuje největší třecí hejno bolenů dravých v České republice. Tření ryb tam sledují hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), kteří mají deset tisíc bolenů v nádrži označených čipy a pozorují takřka v přímém přenosu jejich chování.

Vodní dílo Švihov na řece Želivce patří k nejdůležitějším přehradním nádržím v České republice, protože zásobuje Prahu a okolí pitnou vodou. Méně již je známo, že nádrž hostí velmi silnou populaci bolena dravého (Leuciscus aspius), což je náš jediný druh kaprovitých ryb, který se v dospělosti živí převážně jinými rybami. Velká populace bolena je také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. V brzkém jaře se pohlavně zralí boleni z celé nádrže shromažďují v jejím přítoku pod prvním jezem ke společnému tření.

Vědci zde tah bolenů sledují už od osmdesátých let minulého století. Skutečnou revoluci ve výzkumu přinesla až v posledních letech pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se rybám do těla zavedou čipy a do nádrže se rozmístí antény, které skenují tyto čipy a podávají tak informace, kde se jednotlivé ryby nacházejí.

V Želivce máme označených deset tisíc bolenů, z toho dva tisíce jsou pohlavně zralé,“ vyčíslil Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Jedná se tak o největší sledovací program přirozené reprodukce ryb v republice a patří i mezi nejrozsáhlejší v celosvětovém měřítku.

Díky rozsáhlému monitoringu zjistili vědci mnoho nových informací o životě a rozmnožování této dravé ryby. Například jak dlouho trvá tření. „Samice je na trdlišti v průměru tři dny, samec deset. A čím starší samec je, tím je v rozmnožování úspěšnější, protože vydrží v proudu na trdlišti déle, vybere si výhodnější stanoviště a zvládne připlouvat častěji, a tak nikdy nemine vrchol tření,“ říká jeden z hlavních autorů monitorovacího programu Marek Šmejkal z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Celkově tření trvá zhruba měsíc.

Zásadním objevem byla i skutečnost, že tření vrcholí v noci, a podařil se zjistit i pádný důvod proč. Na vině je ryba ouklej – po většinu roku oblíbená potrava bolenů, při jejich tření ovšem hrozba. „Ve dne se oukleje živí vytřenými jikrami svého hlavního predátora, zatímco v noci z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít,“ vysvětluje Marek Šmejkal.

V největší české vodárenské nádrži stále plují stovky značených bolenů a rozsáhlý sledovací program slibuje další objevy z nejdůležitější životní fáze tohoto zajímavého druhu. Předmětem příštích výzkumů bude například, jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují další druhy ryb a predátoři, nebo jak je ovlivňují podmínky ve vodním prostředí.

 


Fotogalerie

 

Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo program na odstranění povodňových škod na státním vodohospodářském majetku. Na obnovu a rekonstrukci poni...
Ministerstvo zemědělství (MZe) dá rybníkářům celkem 100 milionů korun jako částečnou kompenzaci za škody na rybích osádkách způsobených zářijovými ...
V čistírnách odpadních vod v Paskově, Soběšovicích a Lučině byl fosfor z odpadních vod před realizací investice odstraňován biologickou cestou. Dík...
Společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. (VAK HK) oznámila svým odběratelům cenu za dodávky pitné vody a za odvádění odpadních vod pro...