Rada Kraje Vysočina spolupracuje se zástupci vodárenských společností na plnění svého programového prohlášení

Území Kraje Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek a prochází jím hlavní evropské rozvodí dělící kraj na dvě téměř stejné části. Do Severního moře odvádějí povrchovou vodu řeky Doubrava, Sázava a Želivka, na opačnou stranu do Černého moře odvádějí povrchovou vodu řeky Svratka, Oslava, Jihlava, Rokytná a Moravská Dyje.

Na řadě vodních toků na území kraje byly vybudovány vodní nádrže, z nichž některé jsou významnými zdroji pitné vody nejen z hlediska krajského, ale i celorepublikového. Vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce zásobuje pitnou vodou hlavní město Prahu, část Středočeského kraje a západní část Kraje Vysočina; vodárenská nádrž Vír na řece Svratce zásobuje pitnou vodou brněnskou aglomeraci a část Kraje Vysočina. Dalšími regionálně významnými vodárenskými nádržemi jsou Mostiště na řece Oslavě, ze které je dodávána pitná voda do východní části Kraje Vysočina (okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou), Hubenov a Nová Říše, jež jsou zdrojem pitné vody pro velkou část okresu Jihlava. Značná část území okresu Třebíč je zásobována vodou z vodní nádrže Vranov na řece Dyji v Jihomoravském kraji.

Kraj Vysočina má jistou výhodu v možnosti propojení některých skupinových vodovodů, což umožňuje z velké části operativní, i když pouze částečné nahrazení vodních zdrojů, u kterých by byly zjištěny problémy s kvalitou či vydatností vodních zdrojů. Vodovodními systémy jsou propojeny vodárenské nádrže Vír, Mostiště a Vranov, dále vodárenské nádrže Hubenov a Nová Říše a propojeny jsou rovněž vodárenské soustavy v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod s vodárenskou nádrží Švihov. „Jedním z témat spolupráce Kraje Vysočina s vodárenskými společnostmi bude podpora dalšího propojení vodovodních soustav a nový způsob financování infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu z rozpočtu kraje,“ sdělil náměstek hejtmana Lukáš Vlček, v jehož gesci je oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí. Z celkem 704 obcí na území kraje má pouze o něco více než jedna třetina obcí kanalizaci ukončenou ČOV, proto Kraj Vysočina ve svém programovém prohlášení deklaruje, že bude podporovat výstavbu vodohospodářské infrastruktury (vodovody, kanalizace, ČOV) a společné projekty kraje a obcí pro hospodaření s dešťovou vodou.

„Z výše uvedených důvodů se Kraj Vysočina snaží reagovat na aktuální potřeby obyvatel v oblasti zásobování pitnou vodou a odvádění a čistění odpadních vod nastavením svých dotačních titulů v oblasti vodního hospodářství. V rámci Fondu Vysočiny byl již vyhlášen program Stavby ve vodním hospodářství 2021 a 23. března bude krajskému zastupitelstvu předložen ke schválení a vyhlášení dotační titul Projektová příprava ve vodním hospodářství 2021,“ doplňuje náměstek Lukáš Vlček.

 

 

Po úspěšném jarním i podzimním kole v loňském roce startuje na konci dubna v Moravskoslezském kraji další kolo koordinovaných vývozů žump a septiků...
Původní potrubí a šoupata za nová měnili vodohospodáři ze společnosti ČEVAK a.s. ve vodojemu Včelná na Českobudějovicku, který zásobuje pitnou vodo...
Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. zahájila v březnu tohoto roku stavbu kanalizace v ulici Za Škodovkou. Jedná se o první etapu výstavby tz...
Zajímavý přírodní jev je možné pozorovat v těchto dnech na vodárenské nádrži Švihov na řece Želivce nedaleko Prahy. U hlavního přítoku do nádrže se...