Léto 2025 se zapíše do evropské historie černým písmem. Požáry se šířily napříč kontinentem nebývalou rychlostí a silou. Plameny strávily více než milion hektarů krajiny, což je plocha zhruba čtyřnásobně větší, než na jakou jsme byli v posledních dvou desetiletích zvyklí. Kouř a toxické částice z ohně se šířily stovky kilometrů a zasáhly i velká města, kde lidé museli čelit zdravotním rizikům spojeným se znečištěním ovzduší.
Evropa se přitom neocitla v pasti náhodou. Klimatologové dlouhodobě upozorňují, že náš kontinent se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. To, co jsme dříve považovali za výjimky – vlny veder, sucha či lesní požáry – se stává novou normou. Vysoké teploty nad čtyřicet stupňů Celsia, které zasáhly Španělsko, Řecko, Francii či Portugalsko, jsou dnes součástí každoroční reality.
Česko: jiný obraz, ale stejná hrozba
Možná si řeknete: „Nás se to netýká, vždyť nemáme Středomoří ani vyprahlé pláně.“ Jenže i u nás se klima mění a projevy jsou stejně vážné – pouze jinak. Česká republika čelí kolísání vodního režimu. Jednou je vody příliš málo a přichází období sucha, jindy spadne během pár dnů tolik srážek, že hrozí povodně.
Pamatujete na požár v Českém Švýcarsku v roce 2022? To byla pro naši zemi první tvrdá lekce. Plameny tam pohltily stovky hektarů lesa a zasahovaly tisíce hasičů. O rok později jsme zažili opačný extrém – přívalové deště a bleskové povodně, které během pár hodin zatopily obce a poničily infrastrukturu. I to je tvář klimatické změny.
Vodohospodáři v první linii
Právě vodohospodářský obor stojí v první linii této klimatické krize. Jeho role není jen technická – nejde jen o úpravu vody nebo provoz čistíren. Vodohospodáři dnes chrání celou společnost před dopady extrémů počasí.
- Budování nádrží a zadržování vody v krajině
Nové přehrady, menší retenční nádrže i mokřady jsou klíčové. Umožňují ukládat vodu v době, kdy jí máme dost, a využít ji v obdobích sucha. - Chytrá správa toků
Moderní technologie – senzory, čidla či automatické systémy řízení jezů a hrází – pomáhají pružně reagovat na vývoj počasí. Díky nim lze lépe regulovat odtoky a předcházet katastrofám. - Revitalizace a návrat k přírodě
Obnova říčních niv, lužních lesů nebo výsadba zeleně nejsou jen „ekologickými projekty pro radost“. Fungující krajina je přirozeným spojencem při zadržování vody a ochraně před povodněmi i požáry. - Prevence a krizové scénáře
Stejně jako hasiči trénují zásahy, musí i vodohospodáři připravovat krizové plány – jak zajistit vodu v době sucha, jak řídit povodňové vlny nebo jak rychle obnovit zásobování obyvatel pitnou vodou.
Lekce z požárů: Přizpůsobit se, jinak bude hůř
Evropské požáry nám poslaly jasný vzkaz: klimatická změna je tady a nebude čekat, až se dohodneme. Pokud se nepřizpůsobíme, bude situace jen horší. Česká republika má obrovskou výhodu v tradici a zkušenostech vodohospodářů. Tito odborníci dokázali naši zemi v minulosti ochránit před povodněmi a vybudovali robustní infrastrukturu. Dnes však stojíme před novou výzvou – udržet stabilitu vodního režimu v době, kdy počasí přestává být předvídatelné.
Pokud dokážeme spojit moderní technologie, chytré hospodaření s vodou a citlivý přístup k přírodě, můžeme být připraveni. Stejně jako hasiči zasahují u plamenů, vodohospodáři musí umět „hasit“ i sucha a povodně.
Evropě shořel rekordní kus krajiny. My v Česku máme šanci se z toho poučit – a postavit vodní hospodářství jako pevný pilíř bezpečí pro budoucí generace.
