Téma energetické soběstačnosti se nevyhýbá ani vodárenství. Skládá se z mnoha dílů. Klíčové je efektivní využití a propojení potenciálu dostupných výrobních zdrojů s konkrétními provozními potřebami. Samotný proces lze rozdělit do dvou částí, snižování energetické náročnosti instalováním úspornějších technologických zařízení a vlastní výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Touto cestou se vydali ve společnosti ČEVAK. Fotovoltaická elektrárna (FVE) na střeše sídla firmy v Českých Budějovicích pokrývá kolem 30 % její vlastní spotřeby. Téměř čtvrtina vyrobené elektřiny nebyla v rámci firmy využita a jako tzv. přetok odešla do distribuční soustavy. Od 1. června 2025 je tato „zelená elektřina“ sdílena s technologickým odběrem na ČOV České Budějovice, kterou ČEVAK provozuje. Díky tomu je možné naplno využít výrobní potenciál FVE v rámci vlastních odběrů a zároveň na straně spotřeby snižovat uhlíkovou stopu z mixu odběru elektřiny z distribuční soustavy. V polovině roku bylo sdílení rozšířeno i o externí provozovatele FVE a celkem je ČEVAK součástí šesti skupiny sdílení Bylo důležité správně identifikovat potenciály výroby na straně zdrojů a spotřeby na straně odběrů. Vše se řešilo prostřednictvím elektroenergetického datového centra, především administrativa a správné nastavení alokačního klíče. Poté se už jen sleduje, kam konkrétně vyrobené kWh směřují.
Z energie vyrobené na sídle firmy jsou nově také nabíjeny služební elektromobily, jejichž flotila se bude postupně rozšiřovat. Nově budovaná FVE na střechách v Dolní ulici bude v kombinaci s bateriovým uložištěm sloužit nejen pro pokrytí vlastní spotřeby areálu, ale zároveň k nočnímu nabíjení elektroaut.
Počet FVE instalovaných na provozovaném vodohospodářském majetku roste. Loni to bylo sedm FVE o celkovém instalovaném výkonu 300 kW. Dvě z toho (91 kWh) jsou přímo ČEVAKu, ostatní jsou majetkem vlastníka konkrétního vodohospodářského objektu. Takto vyrobené elektřiny bylo loni 107 137 kWh, což pokrylo přibližně 0,25 % celkové spotřeby na provozovaných zařízeních. V absolutní hodnotě představuje celkový objem spotřeby ve výši 42,7 GWh. K říjnu 2025 bylo v provozu 550 kW a dalších 150 kW výkonu se staví, což dohromady odpovídá zhruba 700 000 vyrobených kWh ročně. Kromě přímých instalacích na vodohospodářských objektech bude v mixu započítána i sdílená elektřina z externích zdrojů. Typicky jde o uskupení ve vlastnictví daného města, kdy FVE je instalována na jejich objektech a přetoky jsou sdíleny na různá vodohospodářská zařízení. Takto již sdílíme elektřinu z výroben s instalovaným výkonem 310 kW pro výrobu zelené elektřiny a toto číslo dále poroste. Odhad je, že vlastní výroba z FVE v mixu se sdílením elektřiny pokryje v letošním roce kolem 3 % celkové spotřeby společnosti ČEVAK.
Ostatní zdroje výroby
Kromě FVE provozuje ČEVAK i další zařízení pro výrobu elektřiny,a to kogenerační jednotky na bio a zemní plyn V případě KGJ na zemní plyn se jedná o jedno zařízení s výkonem 99 kW. Bioplyn vzniká zpracováním kalů na vybraných čistírnách odpadních vod a díky tomu ČEVAK provozuje šest KGJ o celkovém výkonu 927 kW. Kromě elektřiny je využito i vyrobené teplo. To je primárně určeno na ohřev vyhnívacích nádrží, kde vzniká bioplyn a dále na vytápění provozů a administrativních budov v areálech, kde se vyrábí. Podíl takto vyrobené elektřiny činil v loňském roce více jak
13 % spotřeby elektřiny celého portfolia společnosti ČEVAK. Již nyní pracujeme na přípravách dalších dvou KGJ a výměně jedné starší, čímž by se podíl takto vyrobené elektřiny měl přiblížit 20 % celkové spotřeby společnosti ČEVAK.
Proč to děláme
Celková či částečná soběstačnost v konkrétním odběrném místě je velmi důležitá pro plynulý a bezproblémový chod celého provozu. Současná situace v energetice dává podnět pro další rozvoj, ať už se jedná o pomoc při stabilizaci distribuční soustavy v případě mimořádných zatížení a zachování plynulosti dodávek nejen u nás, ale i u dalších odběratelů. V neposlední řadě jde i o zodpovědný vztah k životnímu prostředí. Jedním z našich cílů je také hledání cest ke snížení energetické závislosti a snižování uhlíkové stopy.
autor článku: Jan Beň, ČEVAK
