Pražská vodohospodářská společnost patří mezi první, kdo dokázal převést vodárenskou infrastrukturu do světa digitálních modelů. Pomocí technologie BIM dokáže plánovat, řídit i předvídat život cyklu staveb a zařízení. Co to znamená v praxi? Méně papírování, přesnější data a možnost vidět, jak se bude vodárna chovat ještě dřív, než vznikne.
Vodohospodářství obvykle spojujeme s potrubím, čerpadly a vodou. Ale stále častěji i s daty. Pražská vodohospodářská společnost (PVS) patří k prvním, kdo vsadili na digitální modely staveb – takzvaný BIM, neboli Building Information Modeling.
„BIM nám nedává jen krásný 3D obrázek stavby,“ říká Pavel Válek generální ředitel PVS a.s. „Pod ním se skrývá obrovská databáze všech informací – od materiálů a rozměrů až po údaje o provozu či údržbě.“
BIM funguje podobně jako mapová aplikace: kliknete, kde potřebujete, a ihned vidíte detaily. Jen místo restaurace uvidíte potrubí, ventily nebo čerpadla. Každý objekt má svůj přesný digitální záznam – „digitální dvojče“.
Technologie pomáhá nejen při projektování nových staveb, ale i při správě těch stávajících. Pomocí 3D laserového skenování se vytváří tzv. „mračno bodů“, ze kterého vznikne přesný model objektu. Ten se pak propojí s databází informací a umožní plánovat opravy, simulovat chování systému nebo dokonce vyčíslit uhlíkovou stopu.
„Získáváme tím nástroj, který nám šetří čas i peníze. A hlavně – přesně víme, co se pod zemí děje,“ dodává BIM manažer PVS Tomáš Ondráček.
Pražská vodohospodářská společnost dnes propojuje BIM modely s interním technickým informačním systémem TINOS. Data se automaticky sdílí napříč projekty a odděleními. Do budoucna se počítá i s využitím umělé inteligence a rozšířené reality, které umožní prohlížet modely ve 3D prostředí přímo v terénu.
„Vodařina je dynamický systém – a díky BIMu ji můžeme řídit přesněji než kdy dřív,“ uzavírá Ondráček.
Pražské vodovody a kanalizace i PVS tak ukazují, že digitální budoucnost už začala – a že i voda může mít své datové srdce.
