Žhavým tématem posledních dnů je spor o plošné trávení hrabošů na polích. Možná, že je to spor jako každý jiný a jen jej nafukuje absence jiných zpráv uprostřed léta. Já jej ale vnímám jako velmi zásadní ukázku toho, zda je naše společnost připravená na změnu myšlení a chování.

Hraboši a jed na čas zastínili jiné, daleko silnější téma – sucho. V posledních dvou třech letech jsme měli možnost vidět, slyšet nebo číst rozhovory či vyjádření různých odborníků, kteří vysvětlují, nabádají a radí, co dělat proti suchu. A s radostí musím říct, že většinou mluví srozumitelně a dobře. Té části společnosti, která se zajímá o dění kolem, se tak dostává stále ucelenější a lepší obraz toho, jak by měla vypadat krajina a chování lidí, abychom zmírnili nebezpečí sucha.

A do toho přijde rozhodnutí ÚKZÚZ o povolení vytrávit hraboše plošnou aplikací jedu na polích a v blízkém okolí. Nikde jsem se nedočetl, jak často takové rozhodnutí ústav vydává, zda je to mimořádnost nebo naopak docela běžná praxe. Ale rozhodně z toho nejsem nadšený. Naopak jsem nadšený z té rychlé reakce spousty organizací, jednotlivců i politiků, kteří se proti tomu ihned postavili. Tady ani tak nejde o ten jed na polích, ale o způsob, jakým se takový zásah komunikuje. Je to krajní řešení, asi v tuto chvíli opravdu nutné a jediné možné, ale stát to musí řádně vysvětlit a obhájit. A také říci, co udělá pro to, aby se příští roky nemusel zase uchylovat k jedu.

Rozhodnutí ÚKZÚZu a jeho obhajoba dokládá, jak nesnadné bude měnit zajetou praxi. Vlna odporu nám naopak dává naději, že starost o to, co se v krajině děje, má čím dál více lidí a nebojí se ozvat. A naději, že se té změny snad i jednou dočkáme.

Ostatně, co hrozivějšího než tři roky sucha musí přijít, abychom pochopili, že musíme začít něco dělat? Přemnožení hrabošů je přímým důsledkem ani ne tak sucha jako způsobu hospodaření na zemědělské půdě. Stejně jako kůrovcová kalamita v lesích je to další potvrzení toho, že je potřeba se vrátit k funkčním, tradičním způsobům hospodaření.

Ale jak hraboši souvisí se suchem a vodou? Velmi! Bránit přílišnému množení hrabošů můžeme zmenšením polí, vrácením remízů, tvorbou všech vhodných krajinných opatření podporujících udržet vysokou biodiverzitu – a zároveň vodu v krajině. Tak ať ten hlas odborníků a příznivců sílí, ať donutí stát k hledání řešení.