Jak se stanoví cena vody?

Podle pravidel Ministerstva financí

Voda je strategickou surovinou a proto je její cena regulovaná státem, konkrétně Ministerstvem financí. Do ceny vody je možné zahrnout jen nezbytné náklady spojené s výrobou a přivedením pitné vody a odvedením a vyčištěním odpadní vody. Co konkrétně je a není možné do ceny vody započítat?

Způsob stanovení ceny vodného a stočného (tzv. kalkulace) je přísně podřízen pravidlům stanoveným cenovým výměrem Ministerstva financí ČR. Jedná se tedy o cenu regulovanou státem.

Při stanovení ceny vody hrají roli: oprávněné náklady, přiměřený zisk a spotřeba vody.

Oprávněné náklady

jsou nezbytné náklady na výrobu a distribuci vody i na odvedení a vyčistění odpadních vod z domácností a firem. Zahrnutí jiných nákladů pravidla Ministerstva financí nepřipouštějí.

Co patří do oprávněných nákladů?

• Největší položkou jsou náklady spojené s pořízením, obnovou a modernizací vodohospodářského majetku, které tvoří zhruba 40 procent všech nákladů.V kalkulaci mohou mít různou podobu podle konkrétního uspořádání v místě: buď odpisů a části zisku, pokud cenu účtuje přímo vlastník vodovodů a kanalizací, nebo nájemného, pokud ji účtuje provozovatel. Stát usiluje o to, aby tato položka byla dostatečně vysoká a veškeré zmíněné náklady skutečně pokryla.

• Další velkou položkou jsou odvody státu. Každý provozovatel vodovodu a kanalizace platí státu poplatky za čerpání surové vody, poplatky za vypouštění odpadních vod, DPH a další přímé či nepřímé daně a poplatky, které tvoří až 41 procent z ceny vody.

• Dále jsou do ceny započítány náklady na obsluhu, údržbu a opravy a další provozní náklady, jako je spotřeba elektrické energie či chemikálií, laboratorní práce apod.

• Část nákladů spotřebuje také obsluha zákazníků: uzavírání smluv, odečty vodoměrů, fakturace, vyřizování reklamací apod. a také celá řada dalších, nákladově méně významných, ale nezbytných činností.

Vždy se jedná pouze o náklady, které jsou nezbytně spojené s výrobou a prodejem pitné vody či odkanalizováním a čištěním odpadních vod. Zahrnutí některých nákladů naopak regulace výslovně zakazuje. Jde například o náklady na reprezentaci, odměny statutárním orgánům apod.

Přiměřený zisk

slouží společně s odpisy ke generování financí na pořízení, obnovu a modernizaci majetku nezbytného k zajištění příslušné služby: vodovodních a kanalizačních potrubí, úpraven pitné vody, čistíren odpadních vod, ale také dopravních prostředků, nářadí, přístrojů, potřebných počítačových systémů apod. Kontrolu nad tím, že zisk tuto mez nepřekročí, provádí stát pomocí příslušného finančního ředitelství.

Podíl zisku v ceně je v průměru šest až osm procent, ale podle konkrétní situace může být jak menší, tak i několikanásobně větší. Přiměřenost se nedá posuzovat podle procentní výše, ale pouze podle toho, k jakému účelu se zisk vytváří. V řadě případů nízký zisk signalizuje, že cena nevytváří dostatečné prostředky na obnovu majetku.

Průměrný zisk po zdanění provozních společností v ČR je 6 % z ceny vodného a stočného.

Cenu vody ovlivňuje také celková spotřeba vody

Úhradu všech zmíněných položek je nutné rozdělit mezi jednotlivé zákazníky. Jejich celkovou výši můžeme jednoduše vydělit očekávanou celkovou spotřebou. A podíl jednotlivých složek nákladů v každém litru vody je pak stejný jako jejich podíl v celkových nákladech. To se děje u tzv. jednosložkové ceny.

Velká část nákladů ve vodárenství je fixních, neměnných (cca 70 procent). Samotná existence potrubí, jeho obsluha, údržba a opravy vyžadují téměř stejné náklady bez ohledu na to, zda proteče tisíc litrů vody nebo 50 tisíc litrů vody. Zákazník, který párkrát do roka na chatě potřebuje vodu na kávu, ve své platbě zdaleka nepokryje fixní náklady, které se k jeho vodovodní přípojce vážou. V reálu pak na něj přispívají např. obyvatelé bytových domů v okolí, kteří skrze jednu přípojku odeberou mnohonásobně více vody.

Samotná existence potrubí, jeho obsluha, údržba a opravy vyžadují téměř stejné náklady bez ohledu na to, zda proteče 1.000 nebo 50.000 litrů vody.

Spravedlivější je proto tzv. dvousložková cena vody. V tomto případě zákazník zaplatí část nákladů většinou dle druhu vodoměru (dnes max. 15 procent celkových nákladů) a teprve zbývající část je účtována dle aktuální spotřeby vody. Tento způsob platby zavedla již řada měst a obcí, například Hradec Králové či České Budějovice.

Díky velkému podílu fixních nákladů dochází k tomu, že snížením celkového odběru vody z vodovodu dochází ke zvýšení ceny za litr. Nejde o žádný paradox, jak se často uvádí, ale o zcela logický důsledek.

Na naše území nepřitéká žádná velká řeka, naopak. Nemáme ani moře, abychom vodu mohli vyrábět odsolováním z vody mořské, jako například Izrael, kte...
Přes bohaté srážky posledních dní trápí stále část naší země důsledky dlouhodobého kumulovaného sucha v minulých 6 letech, především v hlubších vrs...
Pražská vodohospodářská společnost (PVS) vlastněná hlavním městem uvádí do provozu nové spadiště odpadních vod v pražské Libni. Nová stavba díky sv...
Zhruba 12 milionů korun bude stát modernizace vodojemu zásobujícího vodou z podzemního zdroje Kazničov na hranici Hukvaldské obory místní části Mni...