Vodohospodářská infrastruktura patří k těm částem města, které si většina lidí uvědomí až ve chvíli, kdy přestanou fungovat. Právě proto se Praha dlouhodobě snaží držet tempo s jejím stárnutím i s rostoucími nároky moderní metropole. Pro rok 2026 proto hlavní město schválilo plán investic, který počítá s částkou přesahující čtyři miliardy korun. Tyto peníze mají směřovat do obnovy, oprav i rozvoje vodovodní a kanalizační sítě, čistíren odpadních vod a dalších klíčových zařízení, bez nichž by město nemohlo fungovat.
Celkový objem plánovaných prostředků dosahuje zhruba 4,38 miliardy korun, z toho přímé investice představují více než 3,9 miliardy. Správcem vodohospodářského majetku je Pražská vodohospodářská společnost, která zodpovídá za technický stav rozsáhlé sítě, jejíž části jsou v některých místech staré i více než sto let. Právě postupné stárnutí infrastruktury je jedním z hlavních důvodů, proč město musí každoročně vyčleňovat takto vysoké částky – odkládání oprav by v budoucnu znamenalo mnohem nákladnější zásahy a vyšší riziko havárií.
Mezi významné projekty, se kterými se v nadcházejícím období počítá, patří například rekonstrukce pobočné čistírny odpadních vod v Kbelích, úpravy stokové sítě v Karlíně zaměřené na ochranu před přívalovými dešti nebo rozšíření a modernizace čistírny v Královicích. Vedle těchto větších staveb se investice dotknou i desítek menších akcí v jednotlivých městských částech – výměn vodovodních a kanalizačních řadů, oprav čerpacích stanic nebo úprav technologického zázemí.
Součástí plánu jsou také opatření, která reagují na současné trendy v energetice a adaptaci na změnu klimatu. Patří mezi ně například instalace fotovoltaických systémů na vybraných objektech nebo vytváření finančních rezerv na neplánované opravy, které mohou být vyvolány extrémním počasím. Právě klimatické výkyvy v posledních letech ukazují, že kanalizační a vodovodní systémy musí zvládat mnohem větší zátěž než dříve – ať už jde o období sucha, nebo naopak o krátké, ale velmi intenzivní srážky.
Financování investic je zajišťováno především z nájemného, které Pražské vodárenské společnosti platí provozovatel systému, tedy Pražské vodovody a kanalizace. Město tak vrací podstatnou část prostředků vybraných na vodném a stočném zpět do infrastruktury. Tento model má zajistit dlouhodobou stabilitu systému a zároveň umožnit plánování oprav a rozvoje s výhledem na další roky, nikoli jen řešení akutních problémů.
Pražská vodohospodářská síť patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě a její spolehlivost má přímý dopad na každodenní život obyvatel i fungování ekonomiky města. Investice v řádu miliard korun proto nejsou nadstandardem, ale nutným minimem pro udržení bezpečných dodávek pitné vody, efektivního odvádění a čištění odpadních vod a celkové odolnosti metropole. Jde o práci, která zůstává většinou skrytá pod zemí – ale bez ní by se Praha velmi rychle zastavila.
