ihočeský kraj udělal důležitý krok k tomu, aby se obyvatelé mohli spolehnout na jednu z nejzákladnějších služeb vůbec – na stálý přísun pitné vody. Jihočeský vodárenský svaz totiž dokončil instalaci záložních zdrojů elektřiny na pěti klíčových čerpacích stanicích, které zásobují vodou více než čtyři sta tisíc lidí. Tam, kde dříve hrálo vše na jednu kartu – tedy na nepřetržitou dostupnost elektrické energie – je dnes robustní bezpečnostní systém, který dokáže udržet provoz i během rozsáhlého výpadku proudu.
Investice za 82,5 milionu korun zahrnovala zejména instalaci dieselagregátů a dalších zařízení schopných okamžitě převzít napájení, když veřejná distribuční síť selže. Největší část nákladů, téměř padesát milionů korun, pokryl Jihočeský kraj. Technologie jsou nově v provozu například na čerpacích stanicích v Hlavatcích, Bukovci, Drhovli, Těšovicích nebo Hosíně – tedy v místech, která představují páteřní body celého vodárenského systému.
Důvod, proč projekt vznikl, je jednoduchý, ale zásadní: při rozsáhlém blackoutu by zásobování vodou přestalo fungovat téměř okamžitě. Bez elektřiny se netočí čerpadla, neotevírají ventily, voda stojí v potrubí. A čím déle výpadek trvá, tím náročnější je opětovné uvedení celé sítě do provozu – od odvzdušnění přes dezinfekci až po kontrolu kvality vody. JVS proto nechal vypracovat krizové scénáře, které jasně ukázaly, že bez záložního napájení by mohl být návrat k normálu otázkou dnů, nikoli hodin.
Díky novým agregátům však může vodárenský systém fungovat nepřetržitě i během dlouhých poruch v dodávkách elektřiny. Jde o řešení, které dnes v takto komplexní podobě nemá v Česku prakticky žádný jiný kraj. Jihočeský region tak získává konkurenční výhodu – nejen v rámci bezpečnosti, ale i v připravenosti na krize, které mohou být v budoucnu častější. Extrémní počasí, kybernetické incidenty nebo poruchy na přenosové síti jsou reálnými riziky, na která vodárny musí reagovat.
Tato investice ale není jen o technologiích. Je to zpráva o tom, že se zde nečeká, až nastane problém. Že infrastruktura může být vnímaná nejen jako obnošené potrubí pod zemí, ale jako živý systém, který potřebuje modernizaci a ochranu stejně jako jakýkoli jiný klíčový sektor. V Jihočeském kraji tak vzniká vodárenská síť, která je schopna fungovat i v momentech, kdy ostatní služby selhávají.
Bezpečné zásobování vodou není samozřejmost. Ale díky dokončeným záložním zdrojům je teď jistější než kdy dřív.
