KOMENTÁŘ: Příbram – varovný příběh populismu, manipulací a promarněných příležitostí

Případ vodohospodářské infrastruktury v Příbrami je příkladem toho, jak může neodborné a populistické rozhodování vést k dlouhodobým problémům. Pod heslem „Voda do vlastních rukou“ se město pustilo do nepromyšleného dobrodružství, které skončilo zhoršením jeho pozice vůči zahraničnímu provozovateli. Na výsledku se podílela i role aktivistů a poradců, kteří nejenže nepomohli situaci řešit, ale naopak přispěli ke vzniku chaosu.

Role Radka Novotného: Kdo skutečně bojuje za vodu?

Jednou z klíčových postav, na které se někteří zastupitelé odkazovali, byl Radek Novotný, zakladatel iniciativy a nadačního fondu „Pravda o vodě“. Novotný se prezentuje jako bojovník za navrácení vody do rukou měst a občanů, avšak jeho úloha je značně kontroverzní. Navzdory svým tvrzením o ochraně veřejného zájmu není Novotný vodárenským odborníkem – jeho zkušenosti spočívají v držení minoritních akcií několika vodáren, které využívá k tlakům na jejich management. Často se tak dostává do situací, kdy jeho kroky spíše připomínají vydírání než konstruktivní přístup.

Financování jeho nadačního fondu „Pravda o vodě“ je navíc zahaleno nejasnostmi. Fond sbírá peníze od veřejnosti, údajně na „boj za vodu“, ale otázkou zůstává, jak jsou tyto prostředky skutečně využívány. Tato nedůvěryhodnost podkopává Novotného tvrzení, že mu jde o zájmy občanů. Podobně dopadla jeho petice směřovaná Senátu (Parlamentu ČR), která, jak se ukázalo, měla sloužit jen propagaci a vůbec v ní nešlo o skutečné řešení problémů. [1]Jeho zapojení do příbramského případu mělo spíše negativní dopad – místo odborné podpory přinesl do procesu více emocí, populistických hesel a zmatení.

Příbram promarnila šanci na spolupráci s odborníky

Město Příbram na návrh zastupitelů za SPD zrušilo na poslední chvíli koncesní řízení a rozhodlo se, že si bude vodu „provozovat samo“. Poradcem SPD byl právě odborník Radek Novotný, který tak vehnal Příbram do situace, že za necelý rok měla vybudovat novou vlastní provozní společnost. Město mělo v rámci svého okolí možnost konzultovat a vyjednávat se zkušenými provozovateli vodohospodářských systémů, jako je VAK Beroun nebo VHS Dobříš. Spolupráci nabízely i  Severomoravské vodovody a kanalizace a (SMVaK) nebo další subjekty v oblasti vodního hospodářství, které mají silné zázemí, dlouholeté zkušenosti a kapacitu pro odbornou podporu. Po několikaměsíčním přešlapování radních na místě už ale nezbýval čas a tak  a město tak zvolilo nejrychlejší variantu, kterou nabídla 1. SčV. Totiž založit společný podnik, ve kterém město bude hrát druhé housle s vidinou toho, že si jednou tuto prázdnou schránku odkoupí. Nová provozní společnost totiž naprostou většinu odborných služeb bude nakupovat právě od 1. SčV.

Město tak promarnilo příležitost vypsat nové koncesní řízení, v jehož rámci by mohlo zvolit nejlepší možného partnera, a rozhodlo se pokračovat cestou, která dlouhodobě neřeší jeho problémy. Proč se nevyužily možnosti spolupráce s dalšími hráči na trhu? Proč se ignorovaly příklady jiných měst, která dokázala podobné situace zvládnout efektivněji? Tyto otázky zůstávají nezodpovězené.

Důsledky populistických rozhodnutí

Příbram nyní čelí situaci, kdy 40 % zisků z vodohospodářských služeb stále odtéká do zahraničí, přičemž radní argumentují, že jiné řešení nebylo možné. Opozice upozorňuje, že právě chyby ve strategickém plánování a preference spolupráce pouze s jedním partnerem město zahnaly do kouta. Místo aby se Příbram inspirovala například příkladem Lysé nad Labem, kde vypsali nové koncesní řízení s jasnými podmínkami, rozhodla se radnice pro cestu nejmenšího odporu, která občanům nepřináší reálné benefity.

Závěr: Poučení z příbramského selhání

Příběh Příbrami by měl být varováním pro ostatní města. Role populistických aktivistů, jako je Radek Novotný, a neodborné zásahy do složité oblasti vodohospodářství vedly k horšímu výsledku, než kdyby město postupovalo obezřetně a spolupracovalo s odborníky. Vodohospodářství je složitá a nákladná oblast, která vyžaduje znalosti, zkušenosti a promyšlené plánování. Hesla jako „voda do vlastních rukou“ sice dobře vypadají na billboardech, ale jejich realizace může mít pro občany i města katastrofální dopady.

Ostatní města by se měla z tohoto příkladu poučit a klást důraz na transparentnost, odbornost a dlouhodobou udržitelnost místo politických experimentů a neodborného řízení.

(REDAKCE)


[1] CzWA v Senátu při projednání petice Voda je život | CzWA – Asociace pro vodu ČR; schůze Senátu 1. 7. 2021: Senát PČR: Stenozáznam z 1. dne 13. schůze

 

Zatímco Evropská unie se chystá zpřísnit pravidla pro čištění městských odpadních vod, Českou republiku čeká náročná implementace. Podle Viléma Žák...
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK ČR) vyhlašuje 18. ročník VODÁRENSKÉ SOUTĚŽE ZRUČNOSTI, která se uskuteční ve dnech 20. – 21. k...
Organizace spojených národů vyhlásila hlavním mottem letošního Světového dne vody, který si připomínáme každoročně 22. března, „Glacier Preservatio...
U příležitosti Světového dne vody 2025 uspořádali čeští vodohospodáři tiskovou konferenci, na kterou upozornili na důležitost ochrany vodních zdroj...