Českobudějoviční hydrobiologové studují množství organických látek v povrchové vodě

Upravovat pitnou vodu bude náročnější. Českobudějovičtí hydrobiologové chystají předpovědi pro úpravny vod do budoucích let. Z dlouhodobého sledování kvality povrchové vody je patrné, že ve vodě vzrůstá množství přírodních organických látek. Ačkoli to svědčí o zlepšování životního prostředí, je to špatná zpráva pro úpravny pitné vody.

Vyčistit pitnou vodu od těchto látek totiž bude čím dál tím náročnější a dražší. Hydrobiologové z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) ve spolupráci s norskými kolegy zahájili nový výzkumný projekt, který připraví předpovědi, jak se bude situace měnit v budoucích letech. Modelovými příklady budou tři lokality, z nichž se vyrábí většina pitné vody pro jižní Čechy – nádrž Římov na Českobudějovicku, nádrž Karhov na Jindřichohradecku a řeka Otava v Písku.

Všechny tyto vodní zdroje se vyznačují tím, že mají vysoký obsah organických, tzv. huminových látek. „Jsou to přírodní látky z půd. Nejsou škodlivé, ale mají hnědavé zbarvení a pro pitnou vodu se musí odstranit. Do povrchové vody se dostávají hlavně z horských rašelinišť a z rozkladu organického opadu, např. trávy, listí, jehličí, a podobně,“ vysvětluje Petr Porcal, hydrochemik z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Množství těchto látek ve vodě se také významně zvyšuje po odumření lesa v povodí nebo při delším suchu.

S tím, jak se v posledních třech dekádách příroda postupně zotavuje z kyselých dešťů, a s globální změnou klimatu roste teplota a nerovnoměrnost srážek, koncentrace těchto organických látek ve vodách narůstají a tento nárůst lze očekávat i v budoucnu. I když je to projev zlepšujícího se životního prostředí, rostoucí množství těchto látek bude narážet na kapacitní limity ve stávajících úpravnách vody. Proto bude nutné rekonstruovat technologické linky či optimalizovat provoz úpraven pitné vody.

Snažíme se popsat, kam až vyrostou koncentrace organických látek. Z výzkumných dat za posledních dvacet let můžeme říct, že je nárůst o desetinu miligramu na litr za rok. Pokud dojde ke změně v povodí, např. odumře les nebo se změní zemědělské hospodaření, nárůst může být ještě rychlejší. Je jisté, že výroba pitné vody bude náročnější a dražší,“ říká Petr Porcal. Technologická řešení pro filtrování zvýšeného množství těchto nečistot však existují a provozovatelé a vlastníci úpraven se na nové podmínky mohou včas připravit.

Podklady o tom, jak se budou dál vyvíjet koncentrace organických látek v povodí, jim poskytnou předpovědní modely vědců. Ti vytvoří doporučené manipulační řády vodárenských nádrží a optimalizační opatření na míru třem jihočeským úpravnám pitné vody (Plav na Českobudějovicku, Studená na Jindřichohradecku a Písek), které poslouží jako modelové příklady. Výstupem výzkumného projektu pak bude obecný návod, jak sestavit manipulační řády pro jakékoli vodárenské nádrže a úpravny pitné vody. Českobudějovickým vědcům pomohou jejich norští kolegové, kteří již tuto problematiku zpracovali v obdobných podmínkách v Norsku.

Projekt Pitná voda – připravenost na budoucnost je financován z Norských fondů a Technologické agentury ČR v rámci programu KAPPA (č. TO01000202).


Fotografie: Biologické centrum AV ČR

Po sérii zpráv o inflaci, skokovém růstu cen energií, stavebního materiálu, potravin a dalších komodit přicházejí severočeští vodohospodáři s infor...
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava investují v příštím roce do obnovy, modernizace a rozvoje úpraven pitné vody, vodovodů, kanalizací a č...
Největší lapač písku v Českých Budějovicích čistí pracovníci vodohospodářské společnosti ČEVAK a.s. Dvoukomorový lapač se nachází v parku Háječek, ...
Společnost DHI a.s. působí v oborech vodního hospodářství a životního prostředí na českém trhu od roku 1990. Generální ředitel Karel Pryl nám posky...